Bolesti zad mohou mít mnoho příčin.
Je jich dokonce tak moc, že správná diagnostika je nejen, že obtížná, ale téměř vždy ve smyslu: „pravděpodobně to bude …“.
Hned ze začátku je potřeba uvést toto:
Výhřezy plotének a jiné deformace páteře neberu jako příčiny bolestí zad, ale již jen jako důsledek něčeho, co se našemu tělu nelíbí a co už nezvládlo.
Příčiny jsou někde jinde.
Opravit „důsledek“ je sice super, ale neznamená to, že se tentýž problém neobjeví znovu. Spíš naopak, pravděpodobně se to vrátí.
Je možné si představit fungování našeho těla jako stroje, jehož každá část ovlivňuje části ostatní.
Nesoustředit se tak jen na „opravu“ pokažené součástky, ale najít důvod, proč se ta součástka pokazila.
Problematické není soustředění se na opravu rozbité části, to je nutnost a ta musí být vždy upřednostněna (hold jsme si už jednou ublížili a musíme to přednostně opravit).
Já vidím větší problém v nedostatečném uvědomění si následných kroků.
Končí to většinou takto: „Už mě to nebolí, neřeším to“.
A vykašlu se na hledání toho daného „proč se to pokazilo“.
A máme tady problém.
Laicky řečeno, příčinou bolestí zad je velmi často to, co děláme příliš mnoho.
Nebo to také může být:
– sedavý život
– nedostatek pohybu
– špatný dechový stereotyp
– moc jednostranného pohybu (profesionální sporty nebo lidi hrající si v různých gymech nebo venku (běh, kolo atd.) na profesionální sportovce)
– špatná strava (přejídaní se, alkohol, drogy)
– psychosomatické problémy
– přílišné zkrácení svalů
– nedostatek síly
– špatná fyzická kondice
– zkrácené svaly kolem kyčlí
– špatné postavení ramen
– ploché nohy
– vytočená pánev
– slabé zádové svaly
– slabá stehna
– slabé břišní svalstvo
– příliš přetížené břišní svalstvo
– zkrácené hamstringy
– nefunkční hamstringy a hýžďové svaly
– atd …
Lidé většinou při bolestech opravují to, co jim nejvíce vyhovuje, místo toho, aby se soustředili na to, co jim nejde (kde s největší pravděpodobností je zakopaný pes).
Třeba miluji posilování, jsem celkem silný, ale bolí mě záda. Nezačnu běhat a protahovat se, ale cvičím ještě více.
Nebo: Jsem běžec, docela slabý, nezpevněný, zkrácený, ale nezačnu cvičit, jen se divím, jak je možné, že já, takový sportovec, mám bolesti zad.
A do třetice: Jsem flexibilní, super protažený, chodím denně na jógu nebo nějaký druh tance, ale nemám žádnou sílu. Divím se, jak je možné, že mě bolí záda. Nezačnu cvičit se zaměřením na růst síly, jen se raději dále divím.
Takže v konečném důsledku nám bolesti způsobují naše zbytečná přesvědčení, že něco je dobře a něco spatně.
A nebo totální neuvědomění si vlastního života a důsledků toho, co a jak děláme.
V konečné fázi bychom mohli taky říct: nepřijetí zodpovědnosti za svůj život a sami sebe (budu se ničit, protože s tím nejde nic dělat, tak to prostě chodí).
Možnosti?
Uvědomit si, kde je problém.
Začít s tím něco dělat.
Super jednoduché.
Mým cílem je vytvářet pro lidi kurzy a lekce takové, aby co nejvíce byli schopni dojít k uvědomění, kde je schovaný problém.
Nediagnostikuji hned na první lekci, ale časem, až vidím lidi se hýbat, poznám je a až pak začnu vnímat, kde je problematické místo.
Mé lekce jsou komplex složený z částí, které dohromady tvoří kompletní škálu pohybového rozvoje jednotlivce.
Najdete v nich dýchání, hodně mobility, zpevňování, silové cvičení, kondiční část, aktivaci a relaxaci, důraz na pohybové vzory a dobrou atmosféru.
Díky všem, kteří si na mé lekce našli cestu.
Sice z vás jen díky mým lekcím nebudou vzpěrači zvedající 200 Kg, super-protažení jogíni, ultramaratonci, nenaroste vám Arnoldovský biceps a nedojdete pravděpodobně ke spirituálnímu osvícení.
Ale za to budete mít od každého trochu a od toho, co vám chybí, snad o trochu více než doposud.
Což by mělo stačit k fajn životu bez bolesti a v relativně dobré a všestranné kondici.