V článku „Rodinný trenér“ se pokouším nastínit jedno z možných řešení covid situace pro trenéry a také na konci článku slibuji otevření tématu ekonomické krize, která se k nám blíží.
Nechci si hrát na proroka ani chytrolína. Jen Vám popíšu, jak to řešíme my a jak to vidím já ze svého úzkého pohledu na věc.
Nedočkáte se vybízení k šetření, krácení domácích nákladů, ani seznamu levných produktů v Tescu.
Třebaže se to nabízí jako možná cesta, chci Vám nabídnout pravý opak.
Tak za prvé.
Nepoložíme to.
Prostě jen změníme zaměření.
Adaptujeme se.
Už jste četli můj článek o adaptaci? Asi ne, když jsem ho ještě nenapsal, ale už existuje, v mé hlavě :). Adaptace je nejsilnější ze všech vlastností, které jako lidé máme k dispozici. Není nic cennějšího … brzy, brzy to rozepíšu.
Ale zpět …
Za druhé.
V krizi je důležitá silná komunita.
Aneb, já utratím své peníze u tebe, ty u mě …
To se snažíme dělat my.
Udržet hojnost v ve svém okolí je naprosto klíčové.
Nakupujeme u přátel v jejich malých obchůdcích (kašleme na supermarkety). Stříháme se, chodíme cvičit, do restaurací, na masáže, na kurzy angličtiny, na koně, na lyže k dalším z našich přátel( samozřejmě, že jen když PES dovolí). Necháme si opravit bojler, natočit videa, vyrábět vizitky, kupujeme vajíčka, bereme si chůvu od sousedů, pejska nám venčí kamarádka.
Prostě tvoříme příležitosti a dáváme co nejvíce je v našich silách lidem v našem okolí.
A že je to drahé?
Tak znovu:
Za prvé … a toto se mi obzvlášť líbí:
“ Nepřispíváš zahraničnímu investorovi na jeho třetí jachtu, ale dcerce malého podnikatele na její taneční kroužek.“
Za druhé …
Ti lidé , ke kterým chodíme nakupovat my, a to ve větší míře než si dokážeš představit, utratí jejich peníze zase u nás.
Takto dle mého funguje přirozený koloběh hojnosti.
Zaleží na období.
Někdy dáváme a dostáváme méně, někdy více.
Ale vždy to funguje.
Máme kolem sebe skvělé, kreativní srdcaře … díky Bohu za to.