Konkurence

Hovory s koučem / 8

V jednom z těch krásných okamžiků návalu upřímnosti poletující ve vzduchu, jsem dostal tuto otázku:

„Jak vnímáš konkurenci?…ve FFT vyrostlo teď už docela dost trenérů, kteří si nyní razí svou cestu a stávají se tak přímou konkurencí …“

---

Když se někdy dívám na svět, tak se mi zdá, že nechápu jak to tady chodí a jak se věci mají.

Slyším o konkurenčním prostředí, o tom jak tamti to mají hrozné, tihle nezdravé, tam bych nešel, tohle se nehodí a tak dále.

A je mi z toho vždy zvláštně.

Jako bychom si navzájem rvali krajíc chleba od huby nebo byli natolik arogantní nebo sebejistí, že si můžeme dovolit tvrdit, že ten či onen dělá něco špatně nebo dobře.

Zase to nekonečné hodnocení na základě našeho omezeného vnímání v rozsahu našich přesvědčení a naučených struktur.

Já jsem časem zjistil, že čím více toho o pohybu, tréninku, zdraví a životě vím, tím více je to zamotanější a byl bych blázen abych vyjádřil názor poškozující jednoho trenéra jen proto, že jeho metody nechápu.

Arogance.
S tou se setkáváme.
Protože je zajímavá a dobře se prodává.

---

Ano, je pravdou, že ve FFT vyrostli trenéři, kteří teď mají své praxe.

---

A víte co? Podle mne je to dobře.
Konkurence nás nutí neustále růst.
Ti, kteří stagnují, nakonec stejně nevydrží.

Já mám radost z toho, že jsme lidem mohli pomoct na jejich cestě a možná, třeba jen trochu, jsme mohli být inspirací.

Přeji všem štěstí a úspěchy!

A víte co? Toho pomyslného chleba je všude dosti … a když věci děláte srdcem a máte dost trpělivosti, časem není jiné cesty, než té vedoucí k úspěchu.